Abstract
Ve fotoperiodických pokusech s jarní pšenicí Niva jsme sledovali průběh fotoperiodické citlivosti a umístění období fotoperiodieké reakce v ontogenesi rostlin. Nepodařilo se nám u této dlouhodenní rostliny najít takové období, během něhož by zkrácený den vůbec neměl vliv na rychlost vývoje. Některé údaje však naznačují, že můžeme vymezit období zvýšené fotoperiodieké citlivosti, které by odpovídalo období fotoperiodieké reakce u krátkodenních rostlin. Výsledky nasvědčují rovněž tomu, že toto období nekončí náhle, nýbrž postupně přechází v následující období, kdy délka dne působí na rychlost vývoje již jen prostřednietvím fotosynthesy. Tento vliv je dobře; patrný při použití takových indikátorů jako je vývoj vzrostného vrcholu a metání. Existenci přechodného období na konci období zvýšené fotoperiodieké citlivosti a jeho souvislosti s fází vzrostného vrcholu od zakládání klísků do zakládání tyčinek je třeba ověřit dlouhodobím pokusem v přísně regulovatelních podmínkách.