New Methods of Chromatographic Separation of Gibberellins A1 and A3

Publisher Website
Google Scholar
Abstract
K dělení fyziologicky aktivních giberelinů A1 a A3 byly použity některé nové chromatografické metody — chromatografie v odstředivém poli a chromatografie na tenké vrstvě kysličníku hUnitého. Rovněž byla zkoumána papírová elektroforesa, která se však pro dělení giberelinů A1 a A3 nehodí. Pro chromatografii v odstředivém poli se osvědčila soustava benzen-kyselina octová-voda (4:1:2). Vyvíjí se na přetečení za indikace bromfenolovou modří, až její skvrna dosáhne Rf 0,75. K dělení na tenké vrstvě kysličníku hlinitého byla vyzkoušena soustava benzen-kyselina octová (100:23). Chromatografuje se na přetečení průtokem asi 60 ml chromatografické smôsi při rozměrech tenké vrstvy 10 x 23 cm. Detekci skvrn lze provést v obojím případě 0,5% manganistanem draselnym. Detekce skvrny giberelinů A3 70% kyselinou sírovou se v případě kysličníku hlinitého neosvědčuje. Lze ji nahradit 70% kyselinou chloristou, která reaguje i v případě tenké vrstvy. Obě analyzy trvají asi 6 hodin, což zkracuje dobu potřebnou k jejich provedení na jeden pracovní den. New Chromatographic methods, chromatography in centrifugal field and thin-layer chromatography on alumina, were used for separating physiologically active gibberellins A1 and A3. Paper electrophoresis was found unsuitable for the separation of the two gibberellins. For centrifugal chromatography the system benzene-acetic acid-water (4:1:2) was found convenient. In both the centrifugal and thin layer chromatography the overflowing technique was applied with great success. In the case of centrifugal separation bromophenol blue was used to indicate the position of the solvent front. Development was stopped when the spot of the indicator reached 3/4 of the paper length. For separating on a thin layer of alumina the solvent system benzene-acetic acid (100:23) was used. Here again the solvent was left to overflow; for dimensions of the thin layer of 10 X 23 cm 60 ml of the solvent mixture were used. The spots were detected in both cases with 0.5% potassium permanganate. The detection of the spot of gibberellin A3 using 70% sulphuric acid after thin layer chromatography was found unsufisfactory. Sulphuric acid may be replaced by 70% perchloric acid. Both analyses take about 6 hrs. which reduces the time necessary for their completion to one working day. Для разделения физиологически активных гиббереллинов А1 и А3 использованы на бумаге, который, однако, для разделения гиббереллинов А1 и А3 не годится. Для хроматографии в центробежном поле больше всего подходит смесь бензен-уксусная кислота-вода (4:1:2). Хроматография проводится на перетечение при индикации движения мобильной фазы бромфеноловой синей до тех пор, пока ее пятно не достигнет 0,75 длины хроматографической бумаги. Для разделени я на тонком слое окиси аллюминия испытывалась смесь бензен-уксусная кислота (100:23). Хроматографируется приблизительно 60 мл-ами хроматографической смеси при размерах слоя 10 x 23 см. Определение пятен возможно осуществить в обоих случаях 0,5% гиперманганатом. Определение пятен гиббереллина А3 70% серной кислотой в случае окиси аллюминия не оправдало себя. Ее возможно заменить 70% хлорной кислотой которая реагирует и в случае тонкого слоя. Оба анализа длятся приблизитель но 6 часов, что сокращает время необходимое для их проведения на один рабочий день.

This publication has 8 references indexed in Scilit: