Utilisation de la culturein vitro pour une étude du développement floral chezAnagallis arvensis L., ssp.phoenicea Scop.

Publisher Website
Google Scholar
Abstract
Par la température de ľunique journée longue permettant la mise à fleurs chezAnagallis arvensis, il est possible do déterminer la formation do 2 types do boutons, par la suite, en jours courts: les uns évoluent en fleurs normales; les autres on fleurs proliféres — mais dans tune proportion do 50% seulement. Excisés précocement, à un stade de leur dévoloppement oè seuls, les sépales sont initiés, ces 2 types de boutons sont placésin vitro sur un milieu simple. Leur développement s’achéve, sur ce milieu, par la formation, soit de fleurs normales s’épanouissant, soit de fleurs proliféres dans la mêm proportion quein vivo. Ces résultats sont discutés dans le cadre du schéma proposé par Heslop-Harrison comme hypothése ďinterprétation de ľorganogenése florale. Regulací teploty během jediného dne umožЙujícího kvetení uAnegallis arvensis, je možno určit, kterÝ ze dvou rüznÝch typů poupat se vytvoří při dalším pěstováni rostlin na krátkém dni. Jeden typ se vyvine v normální květy, druhÝ dá 50% květü proliferujících. Isolovali jsme tyto dva typy poupat na raném stupni vÝvoje, v době, kdy byly založeny pouze kališní listky a přenesli je do kulturin vitro na jednoduché médium. V tomto prostředí se z nich vyvinuly, stejně jakoin vitro, normální květy nebo květy proliferující. Tyto vÝsledky diskutujeme ve světle schematu navrženého Heslop-Harrisonem jako hypothesa pro vysvětlení organogenese květu. Режпмом температуры в теченпп одного длиппого дня, доого для ацветенияAnagallis arvensis, можно определить, который пз двух разных ппов почек образуется при дальнейшем выращйвании растений и оротком дне Один тип развйвается в нормальные цветки, из цветков второго типа 50% пролиферйрует. Оба типа почек были изолированы в ранней фазе развйтйя прй закладке лишь чашелистиков и перенесены в культурыin vitro на простую среду. Пз них развились также какin vivo, цветки обычпого типа п пролиферируюшие. Результаты обсуждаются в свете схемы предложенной Теслоп-Таррисон как гипотеза для объяснения органогенеза цветка.