Differentiation of strains of sugar beet yellows virus onTetragonia expansa Murr. and other indicator plants

Publisher Website
Google Scholar
Abstract
Five different isolates of beet yellows virus were maintained without any changes in their properties onTetragonia expansa Murr. syn.T. tetragonoides Pall. for a long period of time. According to their characteristics and different properties especially in a diploid inbred line of sugar beet the isolates are considered to be strains of BYV and are classified into three groups: group of mild strains (the mild masked and mild strains), normal strains (the common strain) and necrotic strains (the severe necrotic and necrotic strains). The necrotic strains of BYV were relatively easily transmissible manually to sugar beet plants and other indicator species. The common strain can be transmitted to sugar beet,Chenopodium quinoa Willd. but not toC. capitatum L. Asch. Mild strains are transmissible with difficulty andC. quinoa is the only species which develops a larger number of local lesions after inoculation. In contrast to the mild masked and common strains it is manually transmissible toC. capitatum. The mild masked strain can not be transmitted to sugar beet.Nicotiana quadrivalvis Pursh. is not susceptible to mechanical inoculation with BYV. Aphid transmission withMyzus persicae (Sulz.) was positive in experiments with necrotic strains only. Mechanical transmission of BYV was successful also toC. foliosum (Moench) Asch.,C. murale L. andClaytonia perfoliata Donn. The last two species were susceptible to inoculation by aphids as well. Attempts to transmit the virus manually toT. expansa Murr. andC. giganteum Donn. failed. Na indikátorové rostliněTetragonia expansa Murr. bylo dlouhodobě pasážováno 5 odlišných izolátů viru žloutenky řepy (BYV). Jejich vlastnosti zůstaly stabilní. Izoláty BYV so lišily v délce inkubační doby a v celkovém průběhu choroby. Podle této charakteristiky a podle dalších odlišných vlastností na diploidní inbrední linii řepy cukrové a jiných indikátorových rostlinách byly tyto izoláty označeny jako kmeny BYV a rozděleny do skupin. Do skupiny mírných kmenů byl zahrnut mírný maskovaný a mírný kmen, do skupiny normálních obecný kmen a do skupiny nekrotických silný nekrotický a nekrotický kmen. Nekrotické kmeny BYV byly poměrně snadno mechanicky přeneseny naBeta vulgaris L. a další indikátorové rostliny. Obecný kmen je možno přenést naB. vulgaris L.,Chenopodium quinoa Willd., naproti tomuChenopodium capitatum L.Asch. není k tomuto kmenu vímavé. Mírné kmeny BYV se přenášejí mechanicky velmi obtížně, pouze rostlinaCh. quinoa Willd. reaguje vytvářením většího počtu lokálních lézí. Mírný kmen proti mírnému maskovanému a obecnému lze mechanickým způsobem přenést. naCh. capitatum L. Asch. Mírný maskovaný kmen BYV se mechanicky nepřenáší naB. vulgaris L. Rostlinný druhNicotiana quadrivalvis Pursh. je málo vnímavý k BYV. Přenos viru mechanickým způsobem se nezdařil, mšicíMyzus persicae (Sulz.) byly na tuto rostlinu přeneseny pouze nekrotické kmeny. Z dalších indikátorových rostlin byly kmeny BYV přeneseny mechanickou inokulací na rostlinuChenopodium foliosum (Moench) Asch. a mechanicky i hmyzem na rostlinyChenopodium murale L. aClaytonia perfoliata Donn. Mechanický přenos kmenů BYV naT. expansa Murr. aChenopodium giganteum Donn. byl neúspěšný.